3 knihy o výchově dětí, které si každý rodič musí přečíst

Je zajímavé, jak člověk chodí do školy, kde se naučí spoustu zákládních (a zcela zbytečných) věcí. Ale to, co je v životě nejvíce potřeba , tj. finanční gramotnost (aby se nezadlužil kvůli dovolené nebo vánočním dárkům) a jednání s lidmi, se musíme naučit až životem. Každý z nás se učíme už od mala příkladem svých rodičů. Později ze svého pozorování vychází i způsob, jak se budeme chovat ke svým dětem jednou my. Buď tedy děláme to samé co naši rodiče, nebo se jejich chyb vyvarováváme a děláme opak. Co když je ale to správné jednání někde mezi nebo úplně jinde? Kde se to dozvědět? Já říkám, že v knihách je pořád ta pravá moudrost. Je však třeba hledat ty správné knihy, jenž jsou ozkoušeny praxí a životem. Já o výchově dětí načetla mnoho knih, od těch napsaných psychology až po ty, ukazující životní moudra jiných osob. Ze všech těchto knih mi však nejvíce pomohly tři z nich a ty vám ráda představím v tomto článku.

Koncept kontinua

Jean Liedloffová

Tato kniha je jedinečná a originální svou myšlenkou. Autorka totiž popsala to, co odpozorovala na svých expedicích v jižní americe (u indiánských kmenů). Jak se jejich výchova liší od té naší, proč tam dělají mnohé věci a v čem jsou jejich instinktivní a tradiční výchovné prostředky mnohem lepší než ty naše, „vyspělé“. Kniha mě hodně inspirovala a naučila, že děti nás v útlém věku potřebují nejvíc – jak fyzicky svou přítomností a tím, že tu pro ně jsme, tak i psychicky. Tato kniha mě zároveň uklidnila, že spaní s dítětem v posteli není špatně, ale naopak dobře, což se mi později mnohokrát potvrdilo. Doporučuji přečíst všem kdo má malé děti nebo je plánuje. Hodně to člověku i vysvětlí, jak jsme my sami poznamenáni výchovou našich matek za éry postkomunismu a co to s námi udělalo.

Vychováváme děti a rosteme s nimi

Naomi Aldortová

Druhá kniha, kterou vám ráda představím, má v mojí knihovničce své pevné místo. Pravidelně si ji pročítám, protože je plná modelových situací z praxe autorky, která se živí jako rodinná poradkyně a terapeutka. V knize je mnoho dobrých příkladů dětského chování a vysvětlení, jak za něj můžeme i my, rodiče, nesprávných přístupem k dítěti. Kniha mi hodně otevřela oči co se týká vnímání dítěte jako takového. Že není naším „otrokem“, které se musí přizpůsobit našim požadavkům a očekáváním, ale samostatná vyvíjející se bytost, která potřebuje to správné vedení.

Líný rodič

Tom Hodginson

Třetí kniha je zajímavá už tím, že autorem je mužský. Ono hodně knížek o dětech a jejich výchově píšou ženy,pro které je péče o děti přirozeností. Tom Hodkinson je ale osvícený taťka, který taky přišel na to, co my ženy máme v sobě – že děti je potřeba milovat a respektovat, aby prospívala. O tom je také tato příjemně napsaná kniha, která nedává žádné dogmatické rady, ale příklady, jak to lze dělat jinak (a lépe). Co se mi líbí je vyzdvihnutí potřeby kontaktu s přírodou, což moderním dětech chybí snad nejvíce. Jít do lesa a postavit si bunkr, zažít aspoň několik táboráků s rodinou, stanovat v lese místo dovolené all inclusive v zahraničí. Tato kniha je mi blízká svou upřímností a jednoduchostí mnohých doporučení. A i po letech se k ní

minimálně jednou ročně vracím a pokaždé tam najdu něco nového, co se pak snažím uvést v život i ve své rodině.

Nestudujte diskuze na mimibazaru, neposlouchejte rady svých kamarádek a příbuzných. Kvalitní knihy,mateřský instinkt a zdravý rozum jsou stále těmi nejlepšími učiteli, které máme.

Mějte se rádi!

Vaše Jeřabina